z Prahy do podmínek první republiky

19 | Nemáme pračku

Dlouho jsem nepřidala žádný článek. Bylo teď potřeba věnovat čas úplně jiným úkolům. Včera mě však chytla záda, takže dnes poctivě ležím a mám čas psát :)
Další specialitou naší domácnosti je absence pračky. Nemáme hotové rozvody vody, takže není ani pračka. Prozatím si tedy musíme poradit jiným způsobem.

Pracuje se v chaloupce, na zahradě i u zvířat. O špinavé oblečení tedy není nouze.
Z počátku jsem to řešila praním v ruce. Ohřát vodu, nalít do čistého kbelíku a drhnout v dlaních s mýdlem. No, musím říci, že po intenzivním drhnutí asi tak 10 kousků prádla jsem měla rozedřené prsty na hřbetu ruky. Udělaly se mi tam drobné rány, se kterými jsem už pak ani neumyla nádobí. Vše pěkně štípalo na obou rukách. Bylo tedy potřeba vymyslet jiný způsob praní.

Kdysi jsem někde na trhu koupila babiččce valchu jako dekoraci. Myslela jsem si tenkrát, že si ji někde pověsí na zeď. Po předání dárku mi babička řekla, že se to bude hodit, ať valchu schovám do koupelny. Úplně mě to tehdy udivilo. Jako proč by někdo v dnešní době pral na valše???
Babička měla pravdu. S rozdrbanými prsty jsem došla k závěru, že přišla řada na valchu. A tak peru prádlo na valše. Přes noc si prádlo odmočím v mýdlové vodě, druhý den si nachystám plechovou vanu s horkou vodou, rozpustím v ní mýdlo, opřu valchu a pere se.

V různých reklamách se člověk dozví, že dnešní prací prášky jsou ty nejlepší, že mají super složení dle nejnovějších technologií apod. Často jsem přemýšlela, když máme teď takové super prací prášky, jak to dělali lidi před 100 lety? Chodili v zapraném oblečení? Býval dříve jiný standard pro "bílé prádlo"? To už asi nezjistím, ale domnívám se, že moc velký rozdíl nebyl. Zázraky totiž dělá běžná prací soda. A když se podívám v obchodě na složení pracího prášku, soda je v něm hojně zastoupena. Naši předci měli možná výhodu v používání přírodních látek, takže si  pravděpodobně mohli dovolit vyvářet kde co. Dnes se vyrábí i plastové oblečení. Schválně se mrkněte na štítek u svého oděvu. Plastové oblečení do hrnce s horkou vodou člověk jen tak nehodí.
Na praní používám tuhé mýdlo s jelenem, na odmočení bílého a hodně špinavého prádla dávám sodu na praní. Prádlo, které je třeba prát při vysokých teplotách, poté vyvářím v hrnci na kamnech.

Když jedeme na návštěvu za rodiči, beru s sebou velké prádlo do automatické pračky. Po našem příjezdu k rodičům se rozjede pračka, zaplní se sušák a do chaloupky si pak odvážím tašku čistého prádla. Jsme tedy poměrně originální návštěvníci :) Také jsem do chaloupky dostala malou elektrickou cestovní pračku. Je dobrá, když je potřeba přeprat pár kousků a nechce se mi řešit ohřívání vody.

Až bude hotová koupelna, bude i automatická pračka.

Vyprané prádlo je potřeba vymáchat.

Některé kousky jdou na plotnu k vyvaření. Na fotce pod pokličkou :)