Do první republiky.cz

z Prahy do podmínek první republiky

Zpět ke kořenům. Manželé, kteří odešli z pohodlí města do podmínek první republiky. Znovu se učí to, co se dříve běžně vědělo a umělo. ***** blog Do první republiky


16 | Teplo zadarmo


Nadpis tohoto článku v dnešní době zřejmě vypadá jako provokace. Cena elektřiny vylítla nahoru a lidé řeší, zda vůbec bude plyn. Ceny kamen a kotlů také slušně vyběhly nahoru. Do toho přidáme zdražení potravin, motorového paliva i všeho ostatního. Do peněženky teď zřejmě všichni koukáme důkladněji, než kdy předtím. Sepsala jsem tedy pár triků k topení zadarmo z naší chaloupky.

Tento týden jsem byla koupit k našim kamnům nový kouřovod. Ten starý už prorezl a díra v kouřovodu je to poslední, co chceme v pokoji mít. Prošla jsem pár obchodů a ve všech byl vidět stejný pohled - vyprodáno. Ne, že by bylo prázdno úplně, ale bylo vidět, že asi nejčastější průměr kouřovodu jde na dračku. Správný průměr a délku roury jsem sehnala až na třetí pokus.

ŠETŘENÍ DŘEVEM

Šetřit dřevem jsme se učili už loni, když jsme se rozhodli v chaloupce přežít první zimu .
Je vhodné mít správnou délku polen. V chaloupce máme několik typů kamen, a každá mají jinou velikost topeniště (i dvířek). Z počátku jsme měli všechna polena ve stodole na jedné hromadě. Velmi brzy jsme zjistili, že je docela opruz prohrabávat se velkou hromadou a hledat polínko, které se vejde do malých dvířek. Založila jsem tedy sekce pro uskladnění polínek krátkých, středně dlouhých, hodně dlouhých a nakonec i místo pro velká polena. Člověk jde pro dřevo do stodoly s tím, že rovnou sáhne po správné velikosti a nemusí nic poměřovat. To se hodí hlavně v mrazech, kdy chci být co nejdřív zase doma v teple.

Také se hodí rozpoznávat tvrdé a měkké dřevo. Nejdříve je dobré se naučit teorii, že tvrdé dřevo mívají ovocné stromky, javory, duby, buk apod. K tomu však navazuje sekundární znalost - v hromadě dříví umět rozpoznat, z jakého stromu to polínko je. Cvičení dělá mistra, takže po čase už vám bude stačit jen pohled na poleno a budete vědět. V tomto mám, jako zahradnice, asi malou výhodu. Kouknu na strukturu dřeva nebo na borku polene a je to. Tvrdé dřevo déle hoří. Měkké dřevo je spálené poměrně rychle.

Asi nejdůležitější činnost při šetření dřevem je umět štelovat oheň. Vypozorovala jsem, že začátečník má tendenci udržovat stále velký oheň a do topeniště nacpat dřeva, co se vejde. Když se to přežene, teplo jde do komínu, kde je k ničemu. Chceme teplo primárně v kamnech, v komíně jen kouř.

DŘEVO ZADARMO

Když jsme v chaloupce začínali, dělala jsem z polen malé třísky na zátop. Na zahradě máme plno dřevěného odpadu, který lidé obvykle dávají na kompost nebo do bioodpadu. Na jaře jsem ostříhala odkvetlé části keřů, záhonové růže a samozřejmě nesmí chybět řez ovocných stromů. Větvičky ovocných stromků jsou převážně tenké asi jako tužka. Lidé to často naházejí na hromadu a zapálí, aby se zbavili odpadu. V chaloupce jsem velmi brzy přišla na to, že je zbytečné drtit velké poleno na třísky, když mohu použít odpad ze zahrady. Třísky hned shoří, ale velké poleno bude dávat teplo delší dobu.
Větvičky z ovocných stromků dáváme na jaře do stodoly na jednu hromadu. Během léta větve odebíráme, stříháme na menší kousky a ukládáme do bedýnek (kvůli prostoru). Za ten půlrok dřevo vyschne a v zimě si místo třísek odebírám tyto tenké větvičky.
S růžemi je to složitější kvůli ostnům. Mimochodem, věděli jste, že růže nemá trny, ale ostny? No jo... učitelka zahradnice :) Nemohla jsem si to odpustit :)
Růže na zátop v bedýnce by asi moc úspěch neměla. Od lidí dostávám různé papírové tašky, které nepotřebují. Bývají to tašky z KFC, rohlík.cz apod. Když na jaře stříhám růže, mám rovnou nachystanou papírovou tašku a ihned do ní na kousky stříhám výhony. Taška se uloží do stodoly, přes léto proschne a v zimě putuje do kamen. Celá, bez vyndávání obsahu.
V Praze jsem po Vánocích vídávala modré popelnice plné kartonů a vánoční stromky válející se u silnice. Odpad také třídíme, ale papír jde rovnou do kamen. Pevný karton vydává docela pěkné teplíčko. Vánoční stromek rozsekáme na kousky. Kmen jde na polínka, zbytek nastříhám na malé kousky a ukládám do velkého proutěného koše. Po vyschnutí jsou malé větvičky s jehličím vynikající na podpal. Krásně hoří, takže PePo (podpalovač) není potřeba. To samé dělám i s odkvetlými částmi květin a keřů.

Nesmím zapomenout na skořápky vlašských ořechů. Je podzim, a kdo má doma ořešák, ví, že jde o čas nekonečného louskání a loupání. Odpad z ořechů určitě nevyhazovat! Když mám v kamnech dost žhavého dřeva, přihodím lopatku skořápek. Vynikající při vaření, kdy se mi díky skořápkám krásně roztopí pláty. Z počátku jsem dávala velké množství. To jsem ještě netušila, jakou sílu v sobě mají. Oheň mi plál přes metrový kouřovod až do komína. To jsem se i trochu modlila, aby mi neblafl komín. Lézt na střechu, abych zasypala komín pískem se mi opravdu nechtělo. Od té doby přikládám maximálně jednu lopatku.

Nejzajímavější je však dřevo zadarmo... z lesa. Samozřejmě tím nemyslím krádež kmenů nebo něco takového, ale existuje jedno pravidlo, které nám dovoluje si v lese vzít dřevo zadarmo. Lesní zákon §19 uvádí, že můžeme v lese sbírat lesní plody a klest pro vlastní potřebu. Přesněji řečeno:
"Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců."
Teď nastává otázka: Co je to klest? Lesy České republiky, s. p. uvádí, že klest jsou větve nebo zbytky vrcholku stromů, které mají průměr menší než 7 cm.
Takže větve netrhat, stromy nekácet. Jen sbírat. A měřit.
Když jedeme cestou z nákupu domů, zaparkujeme před lesem a jdeme na klest. Vozím s sebou šupleru, takže každý klacek přeměřím, abych nebrala to, co nemám. Plno lidí si zřejmě ťuká na čelo, ale já mám ráda dodržování pravidel. Klest navíc sbírám v soukromých lesích, takže majitelé jsou více či méně vzdálení sousedé. A na vesnici platí jedno důležité pravidlo: Vždy tě někdo vidí. :) Za půl hodinky máme nasbíraný plný kufr u auta. Doma vyložíme, ihned řežeme na cirkulárce na polínka a topíme. Dřevem z lesa topíme co nejdřív, aby nám dlouho neleželo ve stodole. Nerada bych, aby se nám dřevokazné houby pustily do krovu. Toto množství nám vydrží na topení na 2-3 dny. A to je skutečně teplo zdarma.
Možná si někdo řekne, že takové malé polínko s průměrem pod 7 cm nic nevyhřeje, ale výhoda lesa je v tom, že tam najdete i klest z listnatých stromů. V českých lesích je dost listnáčů s tvrdým dřevem, takže to polínko bude hořet déle a vydá hodně tepla.

Buďme za toto povolení v lesním zákoně rádi. Slyšela jsem, že na Slovenku se v lese nesmí sebrat ani větvička. Mrkla jsem do Zákona o lesoch, a opravdu jsem tam našla zákaz odnášení dřeva ležícího na zemi. Nic o klesti nebo větvích jsem tam neviděla. Český lesní zákon považuje větev za dříví až od průměru 7 cm. Ten slovenský zřejmě považuje za dřevo jakkoli velkou větev.

Větvičky z ovocných stromků.
Větvičky z ovocných stromků nachystané na zátop.
Dřevo v lese.
Klest lze nasbírat v lese bez úplaty. Průměr nad 7 cm už je dříví, které zadarmo není.






Diskutovat ke článku můžete na facebooku:


Publikováno: 27.10.2022





Výpis článků Předchozí článek Další článek